Vysokou kvalitu vzdělávání a jeho dostupnost pro všechny generace je třeba podporovat. Závisí na tom jak rozvoj regionů, tak i budoucnost celé země. Problematiku vzdělávání neznám jen teoreticky, ale také z pozice vyučujícího. Léta učím na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kde jsem měl to štěstí, že mě studenti opakovaně zvolili jedním z nejoblíbenějších kantorů. Vypracoval jsem rovněž návrh vytvoření nového studijního oboru optometrie pro Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně. Kromě toho aktivně přednáším na mezinárodních lékařských kongresech. Své zkušenosti jsem sdílel na více než 900 odborných přednáškách.

Na rozdíl od spousty jiných, kteří o vzdělání pouze mluví, si myslím, že vzdělávání v Česku je na dobré úrovni. Přesto však vidím prostor pro zlepšení. Například postupy výuky některých oborů na vysokých školách bývají mnohdy zastaralé. Memorování kvanta učiva nazpaměť je neefektivní a ve studentech mnohdy ubíjí chuť i kreativitu. Moderní vzdělávání na základních, středních i vysokých školách by mělo být především o rozvíjení přirozeného talentu. Velmi důležitá je také podpora řemesel, na které se v posledních letech často zapomíná. Je potřeba mít odborníky s akademickým vzděláním, aby se Česko posouvalo vpřed, abychom inovovali a vyvíjeli nové technologie. Zruční řemeslníci zase pro společnost tvoří reálné, hmatatelné hodnoty. Aby společnost dobře fungovala, je třeba udržet balanc. 

Epidemie COVID-19 poukázala na potřebu moderních technologií ve výuce. Můžeme se na situaci dívat jako na příležitost. Věřím, že z této zatěžkávací zkoušky nakonec můžeme těžit, co se modernizace školství týče. Myslím, že metoda online výuky se bude nadále rozvíjet a pomůže studentům překonat různé dočasné překážky.

Byl bych také rád, kdyby se nezapomínalo na handicapované. Z příběhů, které mi vyprávěli slabozrací pacienti, vím, že mnohdy se začleňování dětí s tělesným či duševním postižením děje sice s dobrým úmyslem, ale nevhodným způsobem. Pro tyto lidi je třeba hledat a opatrně volit způsob, aby je učení bavilo a cítili se v kolektivu dobře.

Kvalitní vzdělávání by však nebylo bez schopných učitelů a profesorů. Je to nejen záslužná profese, ale především náročná. Vyučující si zaslouží uznání celé společnosti, stejně jako odpovídající odměnu za svou práci. Jako lékař se vzdělávám po celý svůj život a moc rád se setkávám s mladými, nadšenými studenty. Velmi mě však také těší zájem lidí středního věku a seniorů, kteří chtějí dále rozvíjet své znalosti na univerzitách třetího věku nebo ve vzdělávacích kurzech. Chuť se vzdělávat zkrátka není a neměla by být omezena věkem.

Uvidíte, že můžeme mít kvalitní vzdělávání pro všechny generace.